The reality of Bob Burnquist
Bob Burnquist - věčně usměvavý a hravý.
10. října roku 1976 se v brazilském Rio de Janeiru narodil Robert Dean Silva Burnquist. R.D.S.Burnquist není čistokrevným brazilcem, jeho maminka pochází z Brazílie a otec je čistokrevný kaliforňan. Jejich jména známa nejsou a můžeme jen hádat po kom všechna ta jména zdědil. Žádný z dostupných zdrojů ani neuvádí kdy si přestal říkat Robert Dean Silva, resp. kdy Dean Silvu vypustil a začal si říkat tak, jak jej známe všichni. Bob Burnquist.
Bob se dostal ke skateboardingu v Sao Paulu ve svých jedenácti letech. Tři bloky od místa kde bydlel se otevíral nový skatepark a všechny děti v okolí si hned kupovali skateboardy. Bob nemohl zůstat pozadu. Stejně jako u předchozích legend, i on s prknem doslova srostl a jezdil jak jen to šlo a kdykoliv to šlo. Své první závody absolvoval v Brazílii když mu bylo 13 let. Během roku absolvoval spousty závodů a ve 14-ti letech vyhrává závod v Ultra Skateparku v Sao Paulu, kde se stává profíkem. Jeho prvním sponzorem byla oděvní firma Momento Angular. Už tehdy si zvykal na velký tlak a trému při závodech. Tyto zkušenosti pak zúročí ve vert contestech, které přijdou. Bob jezdí jako regular, ale většinu svých triků zvládal na obě nohy. Je to pro něj to správné proniknutí do podstaty skatebaordingu. Svými switch jízdami dohání davy i rozhodčí k šílenství a ve svých 18-ti letech vyhrál Slam City Jam ´95 v kanadském Vancouveru.
Dalo by se říct, že tímto datem začala jeho cesta strmě stoupat vzhůru. Všem ukázal co to je kreativní jízda v rampě a svým switch stylem pozměnil tvář světové vertky. V tom samém roce se stěhuje z Brazílie do Spojených Států a žije u své sestry v San Franciscu. V roce 1996 byl třetím na X-Games a v roce 1997 jej Thrasher Magazine vyhlašuje skaterem roku. Od roku 1998 se zúčastňuje tzv Vert Doubles na X-Games, kde se jezdí najednou v páru. Jeho sparingem není nikdo jiný než další brazilský letec, Lincoln Ueda. V roce 98 se umístili na třetím místě.
Bob se vyznačuje stylem: „Buď vyhraju, nebo se zrakvim.“ Na X-Games v roce 1998 jezdí single kvalifikaci se zlomeným zápěstím a nepřestane dokud kvalifikace neskončí. Zranění provázejí Boba po celou dobu jeho profesní kariéry, ale to není u vertkařů ničím neobvyklým. O rok později zavítal Bob do Evropy a zde se mu nejlépe daří v best triku. Vyhrává jej v Münsteru i na Mysticu. Nikde jsem nezjistil co to bylo za triky a máte-li někdo lepší zdroje, nebo výbornou paměť, budu vám vděčný za rozuzlení této hádanky. V tom samém roce vyhrává Gravity Games a časopis Rolling Stones jej vyhlašuje nejlepším atletem roku 1999.
Rok 2000 je pro něj velmi plodný a vyhrává Slam City Jam a best trik tamtéž. První místo jej zdobí i na Vans Triple Crown a zlatou medaily si odváží i z best triku na X-Games. Tady dává dlouhý fakie 5-0 grind a fakie kickflip out of the grind bar. O rok později zde vyhrává zlatou medaily ve vertce a za rok 2001 dostává cenu pro nejlepšího vert skatera časopisu Transworld. Možná mu k tomu pomohl i sebevražedný výkon na závodech v Tampě. Tady byl jednou z disciplín loping. Loping projel první Al Partenan, po něm jako druhý projel Bob Burnquist a jako třetí projel Petr Hewitt. Ten se pokusil i o druhý pokus, ale z lopingu vyletěl a skončil v nemocnici. Stejný osud čekal i na Briana Schaefra. Peter se ještě stačil vrátit na večerní party, ale Brian v nemocnici zůstal se zlámanými prsty. Loping není sranda. Bob to věděl, ale přesto se rozhodl k troufalému činu, který mu vyšel. Jako první projel vražedný loping v Tampě na switch.
V roce 2002 se pokusil projet první přírodní loping a byl jím provařený spot v Mt. Baldy v Kalifornii, zvaný Badlands. Určitě si na stránkách kam je odkaz, dejte i video z Badlands. Je to obrovská betonová roura, zakončená betonovou vertkou. Tuto rouru zkoušel Bob projet jako v lopingu, ale po pár pokusech skončil s rozsekaným kotníkem.
Je načase se zmínit i o jeho soukromém životě. Bob si našel přítelkyni ve stejném oboru a dlouhá léta chodí se slečnou Jen O´Brian. Bydlí spolu ve skate ranchi ve Vistě v Kalifornii a mají spolu dceru jménem Lotus. Lotus bude dnes kolem šesti let. Jeho přítelkyně Jen není žádné skateboardové ořezávátko (Jen´s video) a pro rok 2002 byla vyhlášena nejlepší vert skaterkou. Dokonce si spolu s Bobem i zazávodily. Bylo to v roce 2001 na X-Games. Jen zde vyhrála zlatou medaily ve vertce a den poté si to rozdala s Bobem v disciplíně Doubles. Bobův sparing partner Lincoln Ueda si zlomil kotník a Jen to vzala za něj. Jen nemohla dosáhnout výšky a kvality Lincolna Uedy, ale s Bobem měli spolu natrénováno z jejich domovské rampy. Nicméně jim to nestačilo ani na poslední, sedmé bodované místo. Ale snaha se cení.
V roce 2002 se opět vrací na X-Games, kde končí společně s Bucky Laskem na druhém místě ve Vert Doubles. Už přes tři roky má ve svém seznamu triků one footed feeble grind a s tímto trikem neustále bodoval v disciplíně best trik. Vítězil s ním v roce 1999 na pražském Mysticu, i v závodech v roce 2002.
V roce 2003 konečně vítězí na X-Games v disciplíně Doubles, kde si společně s Bucky Laskem odnášejí zlaté medaile. V jejich jízdě byly kromě různých přeletů k vidění i tzv. change baord. Bob dělal třeba fs tailslide, přeskočil na desku kterou mu držel Bucky a pokračoval v triku. Obdobně to dělal i Bucky s trikem kickflip to fakie. V roce 2003 Tony Hawk roztočil na X-Games svou točku o 900° a vyhrál best trik. Skatepark vyhrál tehdy mladistvý Ryan Sheckler a zajel jezdce jako Rodila de Araujo, Rick Mc Cranka nebo třeba Greg Lutzku.
Ale není všechno úplně super. V roce 2004 není Rio de Janeiro tím úplně nejbezpečnějším místem a Bob dostal zprávu, že mu v Riu zastřelili jeho velmi dobrého přítele z děství, Sinistrinha. Spolu se učili jezdit na prkně. Sanistrinho byl talentovaný skater z ulice, ale jak můžeme tušit, život v Brazílii na ulici není úplně jednoduchý a smrt Bobova kamaráda toho byla jasným důkazem.
Rok 2004 přinesl i pozitiva jako v případě pozvání od Danny Waye do jeho mega rampy v poušti. Kromě samotného videa DC, jste měli možnost vidět ukázku Danny Way Airlines ve Sk8 is Gr8 06. Tam je reklama na DC vytvořena pouze z letů a grindů Dannyho. Bob Burnquist celou mega rampu označil jako pokus o posunutí skatebaordingu někam dál a z a možnost si zde zajezdit, byl velmi vděčný. Nediktoval tolik jako Danny, ale feeble grind po railu na který skáčete přes tří metrovou propast musí stačit, ne?
V roce 2004 se konaly Latin X-Gamesv Riu, kde skončil Bob jako druhý za Sandro Diazem. Celé závody označil jako podnik s nejlepší atmosférou na světě a je to prý také jediný podnik na světe, kde skater potřebuje před davy ochranku. Bohužel si nedávno v megarampě pochroumal nohu a na X-Games si zranění obnovil. Úspěšný pokus Sandro Diaze o 900° viděl pouze z televizního přenosu.
Zranění naštěstí nebylo natolik vážné, aby Bobovi zabránilo v další adrenalinové činnosti. Bob se stal velkým fanouškem skydivingu. Skáče, plachtí, pak roztáhne padák a dává točky i s padákem. Jeho záliba přerůstá ve vášeň a dalším dosaženým levlem je base jumping. Bob skákal z mostu ve Twin Falls. Most vysoký jak prase a daleko hluboko řeka. Kupodivu si to tu dával i v noci. Postupem času se dopracoval i ke skate skydivingu. Přidělal si na nohy skateboard a skáče i s ním. Za těch pár minut volného pádu se dá stihnout spoustu toček a o víc stupňů než v THPS. Také se dá na skateu přistát. Sice nejdřív skate i s botami odkopával, ale nakonec se s ním naučil i přistát.
Rok 2004 je pro Boba rokem zkoušení točky o 900°, ale nedaří se. Zkouší to na dvorku ve své vertce a stále tam ten pověstný kousek chybí k dokonalosti. Zadaří se ale jiné věci a Bob byl vybrán mezi čestné nositele olympijské pochodně. Předtím než pochodeň dorazila do cíle své cesty, do Atén, prošla celým svět a stavila se i v Riu. Bob Burnquist jel na skateboardu s pochodní v ruce sice jen tři bloky, ale i tak to byl životní zážitek. Netrikoval, dal si jen ollie přes kanál.
V tom samém roce se vrací opět k nápadu z roku 2002, kdy tak tvrdě přistál na kotník v Badlands. Doma na zahradě si postavil o něco užší rouru než je ta v Badlands a začal trénovat. Nejdřív si do ní dal molitany a první pokusy piloval do měkkého. Vždy se na jednom konci rozjezdil, pak jedna fs točka a loop. Až když si byl sám sebou jistý, tak nechal matrace odstranit a loping projel.
V roce 2005 se účastnil podniku s názvem Boom Boom Huck Jam, což je show Tony Hawka, kde se krom skateboardu jezdí i na kolech a na motorkách. Bob se zhruba pět minut před svým vystoupením rozcvičoval v šatně a jeden double kickflip se stal osudným. Zlomil na něm desku a pak měli všichni přihlížející zhruba dvě minuty na přemontování celého kompletu. Bob si utahoval a povoloval trucky ještě když šel na podium, ale vše stihl a show proběhla nejlépe jak mohla. Vše byl zaznamenáno i do Jackassu, neboť mezi zvanými byla i sebranka kolem Bam Margery.¨
V roce 2005 si do svého seznamu triků připisuje nový pěkný kousek, kromě triku kickflip indy late finger flip, si Bob přisvojuje i trik fs 540 to tail tap. S ním chtěl možná poprvé zazářit na Asian X-Games v roce 2005. Tady zažívá kromě X-Games i tsunami. Byl sice v Thajsku, ale naštěstí byl od vlnou zasažených pobřeží příliš daleko.
Rok 2005 pro Boba vrcholí netradičně na X-Games, kde ve vertce končí na čtvrtém místě za Sandro Diazem a vyhrává best trik. Ničím menším než trikem 540 nosegrab to tail tap. Jezdil i legendární Big Jump, kde skončil šestý. Legendární proto, že vyhrál Danny Way i přes zlomený kotník. Nějak si to zatejpoval a s nejdelším fs 360 transferem jaký svět viděl, celou soutěž vyhrál.
Bob Burnquist se v současné době věnuje své práci a svým zálibám. Na prvním místě v jeho žebříčku hodnot, je rodina. Jen a Lotus. Po nich následuje skateboarding, který se pro něj stal prací a koníčkem zároveň. Šťastný to muž. Kromě skateboardingu mu není ani lhostejné zdraví člověka a on, vegetarián, již několik let vlastní firmu na výrobu zdravých pokrmů. Všechno příroda, žádná chemie. Firma má příznačný název, Burnquist Organics.